Můj příběh

Jitka Adamová

Každý den žiji život, který je plný radosti, moje tělo i duše jsou v krásné harmonii a hlavně věřím sama sobě.

Jsem maminkou čtyř dětí, dnes už dokonce babičkou a přesto se raduji ze života jako malá holčička.

Plním si své dětské sny, žiju stylově, jednoduše, miluji zdravé jídlo, útulný domov, cestuji po světě, tvořím a objevuji stále nové zdroje radosti, zkrátka dělám, co mě baví a naplno si užívám života.

Jitka Adamová

Každý den žiji život, který je plný radosti, moje tělo i duše jsou v krásné harmonii a hlavně věřím sama sobě.

Jsem maminkou čtyř dětí, dnes už dokonce babičkou a přesto se raduji ze života jako malá holčička.

Plním si své dětské sny, žiju stylově, jednoduše, miluji zdravé jídlo, útulný domov, cestuji po světě, tvořím a objevuji stále nové zdroje radosti, zkrátka dělám, co mě baví a naplno si užívám života.

Píšu pro vás tyto řádky a upíjím při tom lahodné ovocné smoothie. Miluji živou stravu, která mi dává spoustu energie a vitality. Moje tělo i duše jsou v krásné harmonii a hlavně věřím sama sobě. Plním si své dětské sny, cestuji po světě, miluji zdravé jídlo a naplno si užívám života. Přesný opak toho, co jsem před lety prožívala.

Život mi do cesty postavil nejednu překážku

Několik let zpět jsem si prošla doslova peklem. Žila jsem s velmi dobře situovaným milionářem, všeho bylo hojnost, zdaleka jsem netušila, co to je, mít existenční starosti. Po studiu na FAMU jsem se vzdala své kariéry a pečovala o děti a muže a v nové kuchyni vymýšlela své kulinářské dobroty.

Byla jsem však ptáček ve zlaté kleci a hezký doplněk svého muže, pro kterého jsem bohužel nebyla jedinou ženou. Manželství a rodina pro mě bylo vše a tak jsem dokázala odpustit svému muži a nejlepší kamarádce, když si spolu užívali v mé ložnici. Následovaly další nevěry, které jsem přehlížela, hlavně když byla rodina pohromadě a děti byly v úplné rodině. Strach zůstat sama a zničit tak dětem rodinné zázemí, mi nedovolil podívat se realitě do očí. Když mi však muž oznámil, že je zamilovaný a čeká miminko s jinou ženou, moje trpělivost byla u konce a po 14 ti letech manželství následoval rychlý rozvod.

A ještě rychlejší byl pád dolů

Nejmladší dcerce byly tři roky, dvojčata v pubertě, když jsme utíkali po schodech studeného činžáku s peřinami v podpaží, před mužem, který nás fyzicky ohrožoval. Nebyl čas se bát, ochrana dětí byla prioritou. Chvíli jsme bydleli u kamarádky, chvíli v holobytě bez topení. Byl mrazivý leden a já měla pocit, že jsem vystresovaná matka samoživitelka, bez práce, kariéry, která není schopná uživit své děti. V obchodě jsem počítala, kolik rohlíků můžu koupit k večeři a můj stres a strach z budoucnosti způsoboval hádky i mezi dětmi, které vnímali moji bolest. Cítila jsem se hrozně.

Útěchu jsem začala hledat v alkoholu, který nabízel rychlou úlevu, rozpouštěl moje strachy a obavy, oživoval zábavu a působil přátelsky, což jsem tolik potřebovala. “Humor nade vše,“ bylo moje motto a počátek bujarých večírků. Byl to však zbabělý útěk od sebe sama. “Kam zmizely moje zásady o zdravém jídle? Kam se ztratila moje energie a radost?” Ptala jsem se sama sebe prosila celý Vesmír o pomoc.

Přesto jsem začala studovat dálkově vysokou školu, zajímala jsem se o vše bio, eko a zdravá  strava byl můj životní styl. Založila jsem službu Biobedýnky a Bio shop, který se stal  krásným místem setkávání s lidmi a snažila se nás všechny uživit. Zdálo se, že se začíná dařit.

Konečně jsem našla toho pravého?

Po letech jsem si našla i nový vztah, přítele, který byl opakem mého bývalého muže. Abstinent, nekuřák, vegetarián, zajímal se o duchovní rozvoj. To vše byly hodnoty, které jsem tolik hledala.

Moje bezmezná důvěra a naivita však prokoukla až po sundání růžových brýlí. Partnerský vztah byl plný manipulace a psychického vydírání ze strany přítele. Moje touha po lásce a úplné rodině byla tak velká, že jsem vše opět tolerovala a zavírala oči před psychickým terorem.

Zažívala jsem zoufalé okamžiky, pomoc a rozptýlení jsem opět hledala na dně lahve. Začala jsem alkohol používat na řešení svých nejistot, jako lék na bolesti, které jsem prožívala v novém partnerském vztahu plném manipulace a postupně jsem se dostávala do maléru. Můj mozek si začal zvykat na přísun umělého uklidnění a chemického štěstí a příjemné pocity vyžadoval stále víc a víc.

Až nakonec sklapla past a alkohol ukázal I svou druhou tvář.

Radostí bylo méně a problémů začalo být stále víc. Jak je řešit?

Samozřejmě že zase alkoholem. A bludná spirála byla na světě. Alkohol, který nabízel úlevu, přinášel stále delší kocoviny, deprese a pocity viny. Přesto jsem si stále namlouvala, že mám všechno pod kontrolou a že zvládnu být konzument tak jako všichni ostatní. Myslela jsem si, že i když si pitím ničím zdraví, pohodu, rodinu, přátelství, pracovní kariéru a životní možnosti, že mám vše pod kontrolou a že vše zvládnu. Ale toto uvědomění mě vedlo spíše k důvodu k napití a k dalším recidivám.

V šestinedělí jsem prožívala obzvlášť těžké chvíle a když mi přítel odvezl malé miminko na kojení ke své bývalé přítelkyni a mě nechal zavřít do léčebny, poslední kapka přetekla. Nejen alkoholu. Nastal obrovský boj, nejen ten můj, vnitřní, ale i soudní tahanice o malého syna. Pravda zvítězila a já jsem získala zpět nejen své dítě, ale i sama sebe.

Až na základě léčby a různých terapií jsem si uvědomila, že alkoholismus není charakterová ani morální záležitost, za kterou bych se musela stydět a odsuzovat, ale že se skutečně jedná o nemoc, kterou lze úspěšně zvládnout.

A já jsem jednoho dne řekla: “Dost!”

Jsem přece schopná něco dokázat, tvořím, mám tolik nápadů, smysl pro vše krásné, baví mě pečovat o své tělo zdravým jídlem, a přesto jej ničím chemickým jedem v podobě alkoholu. Proč bych nemohla zvrátit názor, že se nedá připíjet “na zdraví” ničím jiným než alkoholem? Začala jsem své tělo hýčkat jinými drinky a uvědomila si, že si “Na zdraví!”, “Na lásku!”, “Na nás!”, můžeme připít klidně vodou, ovocnými šťávami, či různými smoothie, které jsou skutečným zdrojem života.

Začala jsem své tělo uzdravovat vitariánskými dobrotami a tím jsem začala uzdravovat i svou bolavou duši.

Rozhodla jsem se svůj život radikálně změnit

A tak jsem se v rámci svých osobních změn a touhou být expertem na raw stravování, vydala s tehdy pětiletým synem na magické Bali, abych si prohloubila své znalosti výživy a stavby vyváženého jídelníčku v rámci životního stylu raw food.

Na Bali jsem absolvovala několik kurzů přípravy živé stravy přímo u místních odborníků a teprve tam jsem si vyzkoušela, jak to vypadá, když člověk jí jenom živou stravu. Fascinovalo mě, kolik energie, síly a vitality jsem každý den měla a to bez jediné kapky alkoholu. Je pravda, že jsem byla v teplém podnebí a o kvanta ovoce nebyla nouze. Ale I když jsem se v lednu vrátila domů do mrazivé Prahy, nebyl pro mě přechod na živou stravu tak těžký. Jen jsem se musela přizpůsobit našim podmínkám.

Odhodlání jít tímto směrem mi zůstalo a bylo rozhodnuto!

Začala jsem se životnímu stylu raw food věnovat profesionálně

Vydala jsem nástěnný raw food kalendář s recepty a krásnými fotografiemi a protože jsem gurmán a psavec, pustila jsem se do psaní vitariánské kuchařky, která vyšla pod názvem „RAW pro zdraví a krásu“. Knížka se stala velmi populární a stále si drží své místo mezi nejlepšími kuchařkami na trhu.

Rázem se ke mě začaly dostávat krásné recenze na knihu. Také se na mě stále častěji obrací lidé, kteří se stydí přiznat si svůj boj s démonem alkoholem, svěřují se mi se svými bolestmi a touží po tom, opečovávat své tělo a duši živou stravou.

Dobré jídlo navodí úžasnou náladu a spokojenost, kterou alkohol umí dát jen na chvíli, než začne škodit a zjišťují, že život bez alkoholu je mnohem hezčí než s ním.

A nejen to

Jedno jsem věděla jistě. Od této chvíle se naplno věnuji zdravému životnímu stylu rawfood. Učím své klientky, jak pomocí živé stravy a zdravého životního stylu dosáhnout životní pohody, jak najít cestu zpět k přírodě a k prapůvodní podstatě, ke stavu Bytí tady a teď.

Zlomená duše bolí víc než zlomená noha. A tak pomáhám i těm, kteří se mi svěří se svým bojem s alkoholovou závislostí nebo toxickými vztahy a začnou své tělo i duši hýčkat zdravým jídlem. Vím dobře, jak tato závislost bolí a ničí.

Navracím zpět ztracené sebevědomí aby se lidé cítily skvěle, zdravě a spokojeně. A životní styl raw food může být prvním krokem k uzdravení těla i duše.

Nemusíte hned jezdit na Bali tak jako já před lety učit se zásadám životního stylu raw food. Ráda vás naučím jak na to. Ale plánuji také exotické pobyty pro všechny, kdo se nebojí začít znovu a lépe.

“Tak jak je naše tělo krásné uvnitř, tak je krásné i navenek”

Jitka Adamová

Svůj příběh jsem měla možnost sdílet v pořadu Sama doma, kde jsem spolu s režisérkou Theodorou Remundovou otevřeně hovořila o závislostech a zároveň jsme divákům představili dokument „Když v tom jedou ženy“.

Na pořad Sama doma se můžete podívat zde: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10267743819-kdyz-v-tom-jedou-zeny/bonus/15245/

„Když v tom jedou ženy“ je dokumentární film sledující skutečné příběhy žen, které bojují se závislostí na alkoholu.

Díl se mnou Abstinence na prvním místě můžete shlédnout zde: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10267743819-kdyz-v-tom-jedou-zeny/209572230600001/

Vyzkoušejte si 8 jednoduchých kroků, jak začít s živou stravou. Objevte nový způsob stravování, který vám pomůže cítit se lépe a mít více energie!